Na severním okraji Mikulova (v cihelně, jejímž majitelem byl původně židovský podnikatel O. Pisk) se nacházel tábor, ve kterém pracovalo 21 maďarských židů. Ti byli 14. dubna 1945 nuceni kopat v poli asi 300 m od cihelny poblíž cesty a knížecího vinohradu pravoúhlý zákop. [1] Po skončení práce byli všichni (nejstarší - Josef Kowazc, 72 let, nejmladší - Eva Krauzová, 9 let) [2] zastřeleni a místo popravy bylo zahlazeno a oseto jetelem. Hrob byl nalezen až 26. listopadu. 1945 [3]. Tělesné pozůstatky zavražděných byly po exhumaci pohřbeny na židovském hřbitově v Mikulově.

U hrobu se nachází kamenná deska (podle všeho z těsně poválečného období) s českým, maďarským a hebrejským textem, informujícím o výše zmiňovaných skutečnostech a počtu pohřbených. [4] Kromě toho na mikulovském náměstí tragickou událost připomíná ještě pamětní deska na budově radnice, kterou zde nechal v minulosti umístit Socialistický svaz mládeže Mikulov. [5] Na mikulovském hřbitově se navíc nachází stylizovaná kamenná brána s pomníčkem, na němž je napsán text "NEVINNÝM OBĚTEM 2. SVĚTOVÉ VÁLKY". [6]

Pavel Straka, 2011, 2013