Mirošov

Východně od Mirošova, na katastru vystěhované osady Myť, zřídili nacisté v dubnu 1943 pracovně výchovný tábor, do kterého pracovní úřady posílaly muže za porušení pracovní morálky. Muži zde byli internováni po dobu většinou 3 až 12 týdnů, následně pak byli převáženi do sběrného tábora v Ruzyni u Prahy a poté na různé práce do Německa. Tábor, jemuž velel esesman německé národnosti, střežilo 60 četnických penzistů povolaných do služby až do odvolání. Mirošovským táborem prošlo přibližně 1200 mužů vesměs české národnosti, z nichž většinou následkem těžkých úrazů při práci na pile zemřelo pět osob. 23. března 1945 bylo osazenstvo tábora převezeno do obdobného zařízení v Plzni na Karlově.[1]

Do dřevěných baráků mirošovského tábora bylo 11. dubna 1945 dopraveno 765 politických vězňů z Kounicových kolejí v Brně. Mezi internovanými převažovali Češi, nacházeli se zde ale i příslušníci mnoha dalších národů. Dle svědeckých výpovědí byli vězni podporováni jídlem od místních obyvatel. Ostrahu tábora zajišťovalo do 5. května 1945 celkem 150 příslušníků SS. Po jejich odchodu se svobodní vězňové postupně vraceli do svých domovů.[2]

Po skončení druhé světové války se ve stejném areálu nacházel tábor pro Němce, později zde vznikl domov důchodců a následně ústav sociální péče pojmenovaný dnes Domov Harmonie Mirošov. Z původních objektů nezbylo nic, neboť koncem 70. let 20. století byly budovy přestavěny do současného moderního zařízení pro sociální služby.[3] V prostorách Domova Harmonie je umístěn pomníček odkazující na minulost místa.[4]

Jana Šmolová, 2011

GPS souřadnice lokality: 49°6'2.561"N, 16°22'30.361"E (nepotvrzeno)

01
02
03

Foto: Obecní úřad Mirošov, 2011



[1] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Svoboda, Praha 1969, s. 202-203.

[2] Tamtéž, s. 176-177.

[3] Dotazník vyplněný starostou Mirošova Vlastimilem Sýkorou dne 20.7.2011, fond Projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.

[4] Fotografie pomníčku zaslaná starostou Mirošova Vlastimilem Sýkorou v příloze jeho e-mailu Památníku Terezín z 20.7.2011, fond Projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.