Terezín - bývalé ghetto - Centrální márnice ghetta

Prostory uvnitř pevnostního valu na pravé straně silnice vedoucí z Terezína do Bohušovic sloužily od léta roku 1942 po celou dobu existence ghetta jako obřadní síně a márnice ghetta. Oběti sem byly dopravovány na vozech, poté uloženy do rakví a po smutečním rozloučení v obřadní síni odvezeni k pohřbení, od září 1942 ve většině případů ke zpopelnění na terezínský Židovský hřbitov s krematoriem.[1] Prostory byly v současné úpravě veřejnosti zpřístupněny v říjnu 2001 u příležitosti slavnostního setkání bývalých vězňů ghetta[2] a mají připomínat nejen obvyklé pohřební rituály v terezínském ghettu, ale být i místem vzpomínky na všechny, kteří z něj byli též deportováni a zahynuli následně na místech vyhlazování ve východní Evropě. V márnici je umístěna expozice k problematice pohřbívání v ghettu, jsou zde vystaveny dobové rakve, pohřební vůz a repliky stolů, na nichž byli mrtví omýváni. Vedle toho jsou prostory márnice též upraveny jako pamětní síně. V první jsou připomínány příjezdy židovských transportů do Terezína. V její pravé části je umístěna čtyřdílná pískovcová stěna s textem, monument doplňuje kovová Davidova hvězda umístěná na podstavci. Text je uveden česky, německy, anglicky a hebrejsky. Po něm následuje abecedně řazený výčet 48 míst v Evropě, odkud odjížděly transporty s více než 10 osobami do terezínského ghetta. Druhá pamětní síň má připomínat osud terezínských vězňů po deportaci na Východ, kde většina z nich nalezla smrt. Dominuje jí černá kovová menora umístěná u středu čelní stěny. Vlevo je na šikmo upevněném podstavci umístěna mohutná kamenná deska se zaoblenou horní částí. V jejím záhlaví stojí cihlový sloupek s kamennou mísou. Česky, německy, anglicky a hebrejsky je pak uvedeno 14 míst, kam odjížděly transporty z Terezína. Pravá část prostoru je symbolickým vyjádřením konce života vězňů v místech vyhlazování.[3] Obrubníkem na zemi je vyznačena Davidova hvězda, z jejíchž cípů vystupují cihlové sloupky s průhlednými schránkami, v nichž jsou uloženy nádobky s prstí ze šesti míst ve východní Evropě, kam odjelo nejvíce terezínských vězňů. U nich jsou uvedeny jejich názvy: Riga, Osvětim, Treblinka, Maly Trostinec, Lublin-Majdanek, Izbica. Na vedlejší bíle upravené stěně je černým písmem napsán hebrejský text modlitby za mrtvé.

 

 

GPS souřadnice lokality: 50°30'22.405"N, 14°8'54.774"E

 

Bývalá centrální márnice ghetta
Bývalá centrální márnice ghetta

Bývalá centrální márnice ghetta
Bývalá centrální márnice ghetta

Foto: Radim Nytl, Památník Terezín, 2012

 


1 LAGUS, Karel – POLÁK, Josef: Město za mřížemi, Naše vojsko, Praha 1964, str.107 – 110.

2 SMÉKALOVÁ, Ilona: Chronologický přehled o činnosti Památníku Terezín. In: Terezínské listy, roč. 2002, str. 165.

3 LAGUS, Karel – POLÁK, Josef: Město za mřížemi, Naše vojsko, Praha 1964, str. 346 – 347.