Votice

25. ledna 1945 projížděl Voticemi od Prahy směrem na Tábor železniční vězeňský transport.  V Srbicích, které jsou dnes součástí Votic,  z něj vyskočila skupinka vězňů. Ostraha spustila palbu, které podlehla neznámá mladá vězeňkyně ve věku 18 až 20 let s vytetovaným číslem 79 238.  Pochována byla na votickém hřbitově.[1] Ačkoliv zbylí uprchlí vězni střelbou zasaženi nebyli (Gottlieb Kalman z Maďarska, Ester Rapaportová a Herman Leizel z Polska), na svobodě dlouho nepobyli: vzhledem k nepříznivým okolnostem se přihlásili na místních četnických stanicích, odkud byli předáni benešovskému gestapu.[2]

Pavel Straka, 2011, 2013

GPS souřadnice lokality:  N 49° 38.15063', E 14° 38.32763'

 

01
02

Foto: MÚ Votice, 2011

 


[1] GŐRTLER, Miroslav: Ve jménu života. Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1980, s. 127. Též GŐRTLER, Miroslav: Památná místa protifašistického boje Středočeského kraje. Naše vojsko, Praha 1976, s. 19. Dále MALÁ, Irena - KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 141-142. Dále http://www.valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=24357 (30. 10. 2013) a Fotografie, zaslané Janou Kořínkovou z MÚ Votice (autory jsou Ing. Zdeněk Poula a Ing. František Rund) 3. května 2011, fond Projekt Za Pomníčky, Archiv Památníku Terezín.

[2] MALÁ, Irena - KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 142.