Panenské Břežany

Panenské Břežany se do naší historie zapsaly zvláště jako místo pobytu rodiny zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Méně jsou však známé jako bývalá pobočka KT Flossenbürg. Rozsáhlý statek, patřící před okupací českých zemí Ferdinandovi Bloch-Bauerovi, záhy po vzniku Protektorátu podlehl nucené arizaci a byl dán k dispozici vyššímu vedoucímu SS v Protektorátě.[1] Půl roku po svém nástupu do funkce zastupujícího říšského protektora přesídlil Heydrich i se svou rodinou do zdejšího zámku. Krátce po jeho smrti obdržela jeho manželka - vdova Lina zámek a okolí k soukromému užívání.

 

V červenci 1942 bylo na panství Panenské Břežany nasazeno 30 mužů židovského pracovního komanda z terezínského ghetta, které mělo na starosti práci na zahradě a na statku. Vězni byli umístěni ve stáji usedlosti a hlídáni strážnými SS.[2] V září 1943 mělo být toto židovské pracovní komando deportováno v souvislosti s transporty z terezínského ghetta, ale vzhledem ke stále probíhajícím pracím na zahradě a podzimní sklizni byla deportace o pár týdnů posunuta a vězni zde nakonec pokračovali v práci až do začátku roku 1944.14. února 1944 byla do Panenských Břežan z KT Sachsenhausen odvezena skupina 15 Svědků Jehovových, kteří měli tyto vězně nahradit. Od následujícího dne, přestože jiný zdroj uvádí již 11. února,[3] se tak začala psát historie Panenských Břežan coby pobočky KT Flossenbürg. Tito vězni byli postupně nasazováni jak na práci na zahradě, tak do přilehlých lesů.Všech 15 vězňů válku přežilo, poté co byli 8. května osvobozeni Rudou armádou.Po válce bylo kvůli smrti jednoho ze židovských vězňů z terezínského ghetta, který zahynul v lese pod padajícím stromem, vedeno soudní řízení s Linou Heydrichovou.

 

Po roce 1945 bylo na zámku Panenské Břežany zřízeno zemědělské družstvo. Dnes se na adrese Panenské Břežany 50 nachází soukromá firma společnosti Inovační technologické centrum – VÚK, a.s. Není známo, že by se zde či přilehlém okolí nacházel pomník připomínající existenci tábora.

 

Jana Havlínová, 2011

 

GPS souřadnice lokality: 50°12'53.949"N 14°26'26.333"E

 

01
Místo ubytování vězňů
02
Místo ubytování vězňů
03
Místo ubytování vězňů
04
Budova zámku
05
Budova zámku
06
Budova zámku

 

{vsig_c}0|panenske-brezany-lacina-01.jpg||Místo ubytování vězňů{/vsig_c}

{vsig_c}0|panenske-brezany-lacina-02.jpg|| Místo ubytování vězňů {/vsig_c}

{vsig_c}0|panenske-brezany-lacina-03.jpg|| Místo ubytování vězňů {/vsig_c}

{vsig_c}0|pb-zamek-02.jpg||Budova zámku{/vsig_c}

{vsig_c}0|pb-zamek-03.jpg|| Budova zámku {/vsig_c}

{vsig_c}0|pb-zamek-04.jpg|| Budova zámku {/vsig_c}

{vsig_c}0|pb-zamek-05.jpg|| Budova zámku {/vsig_c}

Foto: Lubor Lacina, 2011

 


[1] SKRIEBELEIT, Jörg: Jungfern-Breschan (Panenské Břežany). In: Flossenbürg. Das Konzentrationslager Flossenbürg und seine Ausenlager, Verlag C.H. Beck oHG, München 2007, s. 158-159.

[2] Tamtéž.

[3] SKRIEBELEIT, Jörg: Jungfern-Breschan (Panenské Břežany). In: Flossenbürg. Das Konzentrationslager Flossenbürg und seine Ausenlager, Verlag C.H. Beck oHG, München 2007, s. 158-159. Jiný zdroj, BRENNER, Hans. Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty 1999, ed. KÁRNÝ, Miroslav, LORENCOVÁ, Eva, Institut Terezínské Iniciativy, Praha 1999, s. 291 uvádí datum existence tamní pobočky KT Flossenbürgu od 11. 2. 1944 do 9. 5. 1945.