Hodonín u Kunštátu

Tábor v Hodoníně u Kunštátu byl vybudován roku 1940. Nejdříve v něm byli internováni v tehdejší terminologii tzv. asociálové. Toto určení plnil od srpna 1940 do prosince 1941. Od ledna do srpna 1942 byl tzv. sběrným táborem. Poté byl přeměněn na cikánský tábor.[1]

Tábor se nacházel na okraji lesíku Ubčina asi 700 m od Hodonína. [2] V cikánském táboře bylo vězněno postupně 1 396 Romů[3] Ačkoliv kapacita ubikací byla koncipována původně pro 200 až 300 lidí, neustále byla překračována. [4] Internaci v přeplněném hodonínském táboře nepřežilo 207 lidí, z toho 194 zahynulo přímo v táboře. Mrtví byli pohřbíváni buď na hřbitově v Černovicích (73 vězňů), nebo na táborovém pohřebišti (121 vězňů), které bylo k tomuto využíváno od 13. ledna 1943 do srpna téhož roku. [5] 21. srpna 1943 byla většina vězněných přes Brno transportována do koncebtračního tábora Auschwitz II - Birkenau. Poté zde zůstalo 62 osob, z nichž jedna zemřela, jednu (osmiletou Boženu Danielovou) si osvojila rodina z Olešnice, 26 bylo propuštěno na svobodu, 22 bylo převezeno do Brna do zemské donucovací pracovny a 12 bylo určeno na úklidové práce v likvidovaném táboře.[6]

V roce 1944 sloužily objekty zařízení jako pracovně výchovný tábor [7], v zimě 1944 a na jaře 1945 jako výcvikové středisko Wehrmachtu[8]. V květnu a červnu téhož roku využívala prostor rumunská armáda, poté sloužil jako lazaret Rudé armády. Od prosince 1945 do října 1946 zde existoval internační tábor pro Němce neschopné odsunu. Od února 1949 do listopadu 1950 zde byl umístěn tábor nucených prací. V letech 1952 až 1955 prostor sloužil jako výcvikový a rekreační tábor vězeňské služby. Následně byl přeměněn na rekreační středisko a tomuto účelu sloužil až do roku 2009, kdy byl odkoupen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. [9]

Koncem roku 2011 probíhaly v bývalém areálu demoliční práce, které měly odstranit všechny objekty kromě původních budov cikánského tábora.[10] Ty byly ukončeny v létě následujícího roku, po nichž začala rekonstrukce jediného zachovalého vězeňského baráku. Kromě něj se zachovala ještě ubytovna strážných. Téhož roku byl areál předán Národnímu pedagogickému muzeu a knihovně J. A. Komenského a bylo zahájeno budování Památníku Hodonín. Jeho areál by měl být pro veřejnost otevřen roku 2016.[11]

Pavel Straka, 2014

 

GPS souřadnice lokality:   49° 30' 26.76"N, +16° 25' 11.28"E

 

 

01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13

 

Foto: Lubor Lacina, 2010

 


 

1 Památník Hodonín. Průsečík tragických osudů1940 – 1950, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, nestránkovaný a nedatovaný propagační leták.

2 NEČAS, Ctibor: Holocaust českých Romů, Prostor 1999, s. 71.

3 Památník Hodonín. Průsečík tragických osudů1940 – 1950, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, nestránkovaný a nedatovaný propagační leták, NEČAS, Ctibor: Holocaust českých Romů, Prostor 1999, s. 80 uvádí údaj 1229.

4 Památník Hodonín. Průsečík tragických osudů1940 – 1950, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, nestránkovaný a nedatovaný propagační leták.

5 NEČAS, Ctibor: Holocaust českých Romů, Prostor 1999, s. 111 a 112.

6 NEČAS, Ctibor: Holocaust českých Romů, Prostor 1999, s. 115.

7 Památník Hodonín. Průsečík tragických osudů1940 – 1950, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, nestránkovaný a nedatovaný propagační leták.

8 http://www.pmjak.cz/pamatnik-hodonin (8. 1. 2014).

9 Památník Hodonín. Průsečík tragických osudů1940 – 1950, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, nestránkovaný a nedatovaný propagační leták.

10 http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/155752-v-zalove-konci-demolice-rekreacniho-arealu/ (7. 1. 2014).

11 Památník Hodonín. Průsečík tragických osudů1940 – 1950, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, nestránkovaný a nedatovaný propagační leták.