Nebušice

Internační tábor pro sirotky od 2 do 16 let po obětech Heydrichiády v Nebušicích byl zřízen v zámečku na Jenerálce, čp. 54 v srpnu 1942[1] (nyní v majetku Mezinárodního baptistického teologického semináře),[2] dle jiných informací zde byly umístěny děti ve věku od 3 do 14 let, a to v počtu 48. 14. dubna 1944 byly všechny děti odvezeny do internačního tábora ve Svatobořicích.[3] Poté zde byli internováni bývalí českoslovenští politici jako Kamil Krofta, Jaroslav Kvapil, Vladimír Krajina a Ivan Dérer, vysocí ministerští úředníci apod., z nichž se nacisté pokoušeli vytvořit ke konci války loutkovou vládu.[4] Kromě toho zde bylo internováno 7 parašutistů[5] a stálé pracovní skupiny vězňů v počtu 30 až 100, čas od času vyměňované (z policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín). Byli hlídáni strážemi SS, někdy i protektorátními četníky. Táborem prošlo 130 osob, nikdo zde nezemřel. 7. května 1945 bylo 50 členů tábora propuštěno[6], zbytek byl až do osvobození držen jako rukojmí.[7]

V roce 2012 zde byla instalována pamětní deska, která tábor připomíná. [8]

Pavel Straka, 2011, Jan Špringl, 2012

GPS souřadnice lokality: 50.1060956N, 14.3512772E

 

01
Zámek Jenerálka
02
Zámek Jenerálka
03
Zámek Jenerálka
04
Zámek Jenerálka
05
Zámek Jenerálka
06
Odhalení pamětní desky 11.6.2012, u mikrofonu historik Památníku Terezín, Mgr. Dalibor Krčmář
07
Pamětní deska

Foto 1-5: Martina Čečilová (Odbor územního rozvoje Městské části  Praha 6), 2011

Foto 6-7: Jan Špringl (Památník Terezín), 2012

 


[1] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 181.

[2] Informace z dopisu ing. arch. Bohumila Beránka, vedoucího OÚR Městské části Prahy 6 ze dne 21. 4. 2011, fond projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.

[3] Tamtéž.

[4] KRČMÁŘ, Dalibor: Říkali mu husitské práče: Kamil Krofta vězněm nacismu. In: Terezínské listy 37 (2009), s. 88 - 90.

[5] Tamtéž, s. 95. pozn. 92, kde odkaz na studii JELÍNEK, Zdeněk: Operace Glucinium. In: Historie a vojenství 1990, č. 6, s. 52 – 81 a 1991, č. 1, s. 77 - 105.

[6] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 174 - 175.

[7] KRČMÁŘ, Dalibor: Říkali mu husitské práče: Kamil Krofta vězněm nacismu. In: Terezínské listy 37 (2009), s. 90 - 91.

[8] ŠPRINGL, Jan: Projekty Školákem v Protektorátu a Za pomníčky. In: Terezínské listy 40 (2012), s.142.