Mikulov

Na severním okraji Mikulova (v cihelně, jejímž majitelem byl původně židovský podnikatel O. Pisk) se nacházel tábor, v kterém pracovalo 21 maďarských Židů. Ti byli 14. dubna 1945 nuceni kopat asi 300 m od cihelny v poli poblíž cesty a knížecího vinohradu pravoúhlý zákop.[1] Po skončení práce byli všichni (nejstarší - Josef Kowazc, 72 let, nejmladší - Eva Krauzová, 9 let)[2] zastřeleni a místo popravy bylo zahlazeno a oseto jetelem. Hrob byl nalezen až 26. listopadu. 1945[3]. Tělesné pozůstatky zavražděných byly po exhumaci pohřbeny na židovském hřbitově v Mikulově.

U hrobu se nachází kamenná deska (podle všeho z těsně poválečného období) s českým, maďarským a hebrejským textem, informujícím o výše zmiňovaných skutečnostech a počtu pohřbených.[4] Kromě toho na mikulovském náměstí tragickou událost připomíná ještě pamětní deska na budově radnice, kterou zde nechal v minulosti umístit Socialistický svaz mládeže Mikulov.[5] Na mikulovském hřbitově se navíc nachází stylizovaná kamenná brána s pomníčkem, na němž je napsán text NEVINNÝM OBĚTEM 2. SVĚTOVÉ VÁLKY.[6]

Pavel Straka, 2011, 2013

GPS souřadnice lokality:  48°48'43.904"N, 16°38'16.654"E

 

K dispozici nejsou žádné fotografie lokality.

 


[1] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 156.

[2] Informace pocházejí od Mgr. Soni Nezhodové, Ph.D. z Městského muzea a galerie Hustopeče zaslané e-mailem Památníku Terezín ze 7. dubna 2011, fond projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.

[3] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 156.

[4] http://www.valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=1617228 (11.10.2013).

[5] http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-breclav/mikulov.html a http://www.valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=215130 (11.10.2013).