Terezín – Národní hřbitov

Národní hřbitov před Malou pevností v Terezíně byl založen v září 1945. Tehdy sem byly pohřbeny ostatky vězňů, které byly exhumované z hromadných hrobů v Malé pevnosti.[1] 16. září 1945 se konal před Malou pevností směrem k městu Terezínu za účasti veřejnosti Národní pohřeb 601 těl, která v nich byla nalezena. Postupně sem byly až do konce 50. let 20. století ukládány ostatky a popel obětí nacismu, jež byly nalezeny v okolí Terezína, Litoměřic a Lovosic. Jedná se o ostatky cca 10 000 osob.[2] V prvotní úpravě byly nad jednotlivými hroby v první části Národního hřbitova navršeny mohyly s dřevěnými křížky. Dnes plochu hřbitova o rozloze 2 ha pokrývá 2 386 plochých žulových pomníčků, na každém z nich je pořadové číslo, odpovídající počtu obětí pochovaných v jednotlivých oddílech hřbitova (ty jsou celkem tři). Pokud byla určena totožnost zahynulých, jsou uvedena na pomníčcích i jména a osobní data. Od roku 1946 byly do centra hřbitova ukládány ostatky zahynulých, jež dosud neměly své důstojné místo. Nad nimi jsou vztyčeny velké mramorové pylony. Prostor mezi pomníčky i pylony vyplňují tisíce růžových keřů.[3]

Prostor Národního hřbitova se od jeho založení dodnes z hlediska vzhledu vyvíjel. Současnou podobu získal díky stavebním úpravám provedeným po roce 1974. Konkrétně byly postaveny okrajové kamenné stěny, oddělující hřbitov od silnice, vybudováno přístupové schodiště v severozápadní části hřbitova, nově byly vydlážděny přístupové cesty k jednotlivým částem hřbitova a k pylonům, dvakrát vyrovnávány žulové pomníčky nad terén ( 1976 a 1987) a v přístupové části byly umístěny dva dřevěné kuželovité stožáry na vlajky.[4]

Dominanty hřbitova v současné době tvoří kříž s trnovou korunou, umístěný v centru plochy hřbitova, a Davidova hvězda v jeho horní části.[5] Kříž stával na hřbitově již v poválečných letech, na dlouhou dobu byl však odstraněn a na plochu opět umístěn až v roce 1992. Do středu hřbitova byl přemístěn 27. dubna 1993. Autorem jeho návrhu je Zdeněk Landmann. Davidova hvězda pak připomíná židovské oběti zde pochované. Umístěna sem byla 6. dubna 1995. Uprostřed hřbitova jsou již výše zmíněné pylony.[6] Pod prostředním je uložen popel 51 vězňů popravených v Malé pevnosti 2. května 1945. Čelní stěna pylonu nese jejich jména. Pod druhým pylonem je uložen popel obětí koncentračního tábora Litoměřice. Pod pylony na okrajích centrální části je uložen popel vězňů zpopelněných v terezínském krematoriu v letech 1942 – 1945, jež byl původně ukládán do jam na Židovském hřbitově. Pod pylonem na severní straně hřbitova je uložen popel asi 3 000 obětí terezínského ghetta, jenž byl náhodně objeven v roce 1958 za Litoměřicemi. Tam byl tajně vyvezen v listopadu 1944, když komandantura ghetta nechala likvidovat důkazy o vysoké úmrtnosti v něm.

Od roku 1946 se každý rok o třetí květnové neděli koná na Národním hřbitově vzpomínková tryzna za účasti bývalých vězňů, politických činitelů a široké veřejnosti.[7]

 Ludmila Chládková, 2014

 

GPS souřadnice lokality: 50°30'46.788"N, 14°9'47.745"E

 

Foto: Radim Nytl, Památník Terezín, 2012

 


1 KOLEKTIV AUTORŮ: Malá pevnost Terezín, Naše vojsko, Praha 1988, str. 310.

Též: KOLEKTIV AUTORŮ: Terezín, místa utrpení a vzdoru, Naše vojsko, Praha 1991, str. 21 a 48 – 49.

2 Tamtéž.

3 KOLEKTIV AUTORŮ: Terezín, vydalo Severočeské nakladatelství v Ústí nad Labem, 1988.

4 Archiv a fotoarchiv Památníku Terezín, složky k úpravám Národního hřbitova.

5 SMÉKALOVÁ, Ilona: Chronologický přehled o činnosti Památníku Terezín. In: Terezínské listy, roč. 1993 a 1996. Též: Fotoarchiv Památníku Terezín, složka Národní hřbitov.

6 Archiv a fotoarchiv Památníku Terezín, složka  Národní hřbitov. Též: KOLEKTIV AUTORŮ: Památník Terezín 1947 – 1987, vydal Památník Terezín, 1987.

7 Fotoarchiv Památníku Terezín, složka Tryzny. Též: Výroční zprávy k činnosti Památníku Terezín v jednotlivých letech.