Free cookie consent management tool by TermsFeed

Stod

Dne 13. dubna 1945 přijel do Stodu od Plzně po železnici vězeňský transport, [1] který mířil do KT Mauthausen. [2] Ve stanici zemřelo, nebo bylo zabito 239 osob. Mělo se jednat o občany bývalého Československa, SSSR, Polska, Francie, USA, Nizozemska a Dánska. Mrtví byli místními rolníky převezeni na stodský židovský hřbitov, kde jim ostatní vězni z transportu vykopali společný hrob.

Exhumace pohřbených proběhla 6. a 7. září 1945 a 9. září téhož roku pak byla těla opět pohřbena, tentokrát na severovýchodním okraji Stodu v Háji umučených. [3] Jiný zdroj uvádí, že původně zde byly pohřbeny ostatky 250 osob, ovšem na žádost zástupců USA bylo 9 amerických vojáků - parašutistů opět exhumováno a 12. září 1945 odvezeno do vlasti. [4]

Nyní je v Háji umučených pohřbeno 241 osob. Na místě je vztyčen pomník ve tvaru kamenného jehlanu doplněný trnovou korunou a pouty s textem „Na památku obětem německého fašismu“ a vysvětlující legendou v češtině, ruštině, francouzštině a angličtině. [5] Historie vzniku Háje umučených je popsána na informační tabuli, která je součástí naučné stezky Stodsko. [6]

Pavel Straka, 2011, 2013, Jan Kaňa, 2021

 

GPS souřadnice lokality:  N 49° 38'46.741', E 13° 10'11.424'

Stod Pamatnik v Haji umucenych     Stod Tabule naucne stezky v Haji umucenych

Foto: Pavel Cích (MKS Stod), 2020

01
02
03
04

Foto: MěÚ Stod, 2011

 


[1] MALÁ, Irena, KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 181.

[2] LAŠTOVKA, Vladimír a kol.: Hrdinové protifašistického odboje. Západočeské nakladatelství, Plzeň 1986, s. 211.

[3] MALÁ, Irena, KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 181-182.

[4] http://www.evidencevh.army.cz/evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3212-6118&mt=Stod&st=1& (19.02.2021).

[5] Fotografie zaslané Martinou Svobodovou z MěÚ Stod Památníku Terezín ze dne 22. 4. 2011, fond Projekt za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.

[6] Mail zaslaný vedoucím MKS Stod Ing. Pavlem Cíchem Památníku Terezín z 3. 11. 2020, fond Projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.