Jezeří
Zámek Jezeří byl v březnu 1943 proměněn na tábor pro důležité válečné zajatce, kde bylo ubytováno 80 až 100 vyšších francouzských důstojníků,[1] mezi nimi i Pierre de Gaulle[2]. Tento tábor spadal přímo pod Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA). Další část zajatců byla ubytována v místě bývalé fořtovny. Tam byli internováni běžní vězni, kteří pracovali v chemičce. Jednalo se převážně o Poláky, Rusy, Francouze a Němce, kteří nespolupracovali s nacistickým režimem.[3] Asi týden před 5. květnem 1945 byli internovaní Francouzi převezeni pravděpodobně do Karlových Varů.
V roce 1943 byla na zámku zřízena pobočka KT Flossenbürg, jež existovala souběžně s výše uvedeným táborem RSHA. Ještě 3. dubna 1945 zde mělo pobývat 8 flossenbürgských vězňů.[4] Jiný zdroj hovoří o ještě pozdějším datu, a to o 14. dubnu 1945 a o celkovém čísle 10 flossenbürgských vězňů a přesně nezjištěném počtu vězňů tábora Hlavního úřadu říšské bezpečnosti.[5]
Během internace měl jeden Francouz zemřít a být pohřben na místním hřbitově. Jeho hrob však nebyl označen, zanesen v místní matrice nebyl ani údaj o úmrtí, a tak po válce nebyl nalezen.[6]
V současné době válečný osud zámku a jeho nucených obyvatel není připomínán žádnou pamětní deskou.[7]
Pavel Straka, 2011
GPS souřadnice lokality: 50°33'14.940"N, 13°30'17.860"E
Foto: Vladislav Šmídl, 2008
[1] BUBENÍČKOVÁ, Růžena - KUBÁTOVÁ, Ludmila - MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 298.
[2] Informace z e-mailu Hany Krejčové z NPÚ Ústí nad Labem ze dne 15. 6. 2011, fond projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín a http://fr.wikipedia.org/wiki/Pierre_de_Gaulle (11.10.2011). Eisenberg (dnes Jezeří) zde chybně umístěn ke Karlovým Varům.
[3] Informace z e-mailu Hany Krejčové z NPÚ Ústí nad Labem ze dne 15. 6. 2011, fond projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.
[4] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 298.
[5] BRENNER, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty 1999, s. 291
[6] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 298.
[7] Informace z e-mailu Hany Krejčové z NPÚ Ústí nad Labem ze dne 15. 6. 2011, fond projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.