Ve Skrochovicích byl ve starém cukrovaru zřízen internační tábor. Od 15. září 1939 zde byli umístěni převážně Poláci z oblasti Těšínska, Horního Slezska a Krakovska, vězněni tu byli ale též němečtí Židé, katoličtí kněží a skupina žen, není vyloučena též internace Čechů. Vězni spali v tovární hale rozdělené na sektory ostnatými dráty. Velitelem tábora byl Heinrich Jöckl, pozdější velitel policejní věznice gestapa v terezínské Malé pevnosti.

Táborem prošlo asi 700 osob. V prosinci 1939 byli všichni přítomní vězni odvezeni do Sachsenhausenu. Zahynulo zde 13 osob, jejich těla byla zahrabána na zahradě cukrovaru. V květnu 1946 byla těla exhumována a pohřbena na hřbitově ve Skrochovicích.[1]

Hrob je opatřen jmény obětí s daty jejich úmrtí (vedle osob polského původu se zřejmě jedná také o oběti židovské) a českým a polským textem Věčná paměť polským obětem německého fašismu.[2] V místech tábora se nachází původní zástavba.[3]

Pavel Straka, 2011