Na městském hřbitově v Zámrsku se nachází hrob pěti židovských osvětimských vězňů, jejichž těla byla nalezena 24. ledna 1945 u železniční trati v katastru obce Dobříkov.[1]

Dřívější náhrobek, na němž byla vyryta pouze stylizovaná Davidova hvězda a vězeňská čísla obětí,[2] byl v roce 2014 nahrazen náhrobkem novým.

Pod pozlacenou Davidovou hvězdou se nyní nachází následující text.

 

Oběti transportu smrti

z koncentračního tábora Auschwitz – Birkenau

(Osvětim – Březinka)

do koncentračního tábora

Sachsenhausen

24. 1. 1945

9253 Marszałek Ladislaus, Bochnia, Polsko

129625 Walter Selmanson, Polsko

B-5375 muž transportovaný do tábora

Osvětim II z Ostrowice, 4. 8. 1944, Polsko

B-55596 (5596) muž transportovaný

do tábora Osvětim II, 6. 8. 1944, Itálie

B-10011 muž transportovaný

do tábora Osvětim II, 8. 9. 1944, Itálie[3]

 

Na náhrobku se bohužel nacházejí některé chybné údaje. Na tyto nepřesnosti na základě svého zevrubného bádání upozornil PhDr. Michael Skopal.[4] Současně se mu podařilo osvětlit a doplnit chybějící informace k pohřbeným vězňům, které publikoval ve Sborníku prací východočeských archivů.[5]

Zaprvé poukazuje na chybnost zařazení vězňů v nadpisu náhrobku „z tábora Auschwitz – Birkenau“. Ve skutečnosti řada z těchto vězňů byla vypravena z tábora v Monowicích (Auschwitz III).[6]

Dále M. Skopal poukazuje na to, že vězeň číslo 9253 Wladyslaw Marszalek, narozený 27. 1. 1920 v Bochni, není v Zámrsku vůbec pohřben. Ten do Osvětimi přijel 10. 1. 1941 a zahynul zde 27. 8. 1941. Na hřbitově v Zámrsku leží ve skutečnosti vězeň s číslem A 9253, který přijel do Osvětimi 29. 5. 1944 jedním z květnových transportů maďarských Židů.[7]

Vězeň číslo 129625 Walter Selmanson se narodil 21. 9. 1920 v Berlíně. Dle zjištění M. Skopala žil před ilegálním odchodem do Belgie a následnou deportací do Francie blíže neurčenou dobu v jihoněmeckém Ravensburgu nedaleko Bodamského jezera. Nelze ho tudíž označit za polského Žida, byť je v jednom francouzském transportním listu za Poláka označen a jeho rodiče pocházeli z Ukrajiny a Polska. Do Osvětimi přijel 11. 7. 1943.[8]

Jméno vězně s číslem B-5375 zůstává i nadále neznámé. Jisté je, že většinu spoluvězňů v transportu z tábora nucených prací v Ostrowieci Świętokrzyskim tvořili polští Židé. Transport do Osvětimi dorazil 4. 8. 1944.[9]

Vězeň číslo B-5596 je s největší pravděpodobností Adalberto Balog, naturalizovaný Ital židovského původu z města Bra v Piemontu. Narodil se 26. 12. 1894 v Budapešti. Do Osvětimi přijel 6. 8. 1944.[10]

Vězeň číslo B-10011 se dostal do Osvětimi v létě 1944 v rámci srpnových transportů z ghetta v Lodži.[11]