Lety

Z celkového počtu 1 309 internovaných osob, které prošly cikánským táborem Lety u Písku, zahynulo 326. Příčinou jejich úmrtí byly těžké životní podmínky, jimž nedokázali čelit zejména děti. Jejich úmrtnost v porovnání s dospělými převládala, nečastějšími oběťmi pak byly novorozenci a kojenci.

Běžné i infekční nemoci se mezi vězni vyskytovaly od počátku existence tábora v srpnu 1942, kritický stav nastal v prosinci 1942. Dochované dokumenty dosvědčují, že v uvedeném měsíci bylo nemocných všech 966 přítomných vězňů. Ačkoliv se jednalo zejména o onemocnění typická pro zimní období, záhy se rozšířila epidemie tyfu, která zapříčinila vůbec nejvyšší měsíční úmrtnost - 136 zemřelých v lednu 1943.

Do vypuknutí tyfové epidemie byli mrtví pochováváni na hřbitově v nedalekých Mirovicích, kde je pohřbeno 174 vězňů. Při nárůstu úmrtnosti na přelomu let 1942-1943 pohřbívání ostatků vězňů v prostorách mirovického hřbitova kvůli jeho kapacitě ustalo. Zřízeno bylo pohřebiště nové, které se nacházelo jihovýchodně od areálu tábora. Zde bylo od 16. ledna do 23. dubna 1943 pochováno 120 zahynulých osob. Místem posledního odpočinku dalších 32 z celkového počtu zemřelých vězňů jsou Strakonice (dvě osoby), Písek (osm osob), u 22 je místo sporné.[1]

Historie cikánského tábora Lety vstoupila do povědomí veřejnosti až na sklonku 20. století, kdy byl r. 1995 v prostoru bývalého táborového pohřebiště umístěn památník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ [2] Památka vězňů pochovaných na mirovickém hřbitově je také uctěna pomníkem. [3]

Jana Šmolová, 2014

 

GPS souřadnice lokality:   49°30'27.482"N, 14°7'18.806"E

 

01
Místo hromadných hrobů, pietní území
02
Místo hromadných hrobů, pietní území
03
Místo hromadných hrobů, pietní území
04
Kříž na pietním území
05
Informační tabule v češtině, romštině a angličtině

Foto: Jan Špringl (Památník Terezín), říjen 2013

 


 

1 NEČAS, Ctibor: Holocaust českých Romů. Prostor, Praha 1999, s. 59-65.