Bystřice u Benešova
Na severním okraji obce Bystřice existoval od podzimu 1944 do jara 1945 pracovní tábor pro židovské míšence a „árijce“ spřízněnými se Židy. [1] V naprosté většině se jednalo o vězně z českých zemí. [2]
Bystřický tábor sestával ze sedmi dřevěných baráků k ubytování internovaných a několika správních objektů. Jako správní budovy sloužily zabrané domky za tratí, kde byla umístěna strážnice SS, obydlí velitele tábora atd. Na rozdíl od jiných typů táborů zřízených za nacistického režimu zde k přímé likvidaci vězňů nedocházelo, rovněž tak životní podmínky byly poměrně snesitelnější.[3] Údaje o počtu internovaných se rozcházejí a pohybují se v rozmezí 1000[4] až 2000[5] osob.
Dnes se na území bývalého tábora nachází louka, pole a nová zástavba. Památku internovaných připomíná pomníček s pamětní deskou, která nese nápis: „K trvalé připomínce těch, jejichž lidskost rasisté ponížili v koncentračním táboře Bystřice v letech 1944-1945. OMNIA SPONTE FLUANT ABSIT VIOLENTIA REBUS.“ U pomníku umístěného za silničním mostem při vjezdu do ulice K Letišti se u příležitosti oslav konce druhé světové války koná každoročně v květnových dnech pietní vzpomínka.[6]
Jana Šmolová, 2011
GPS souřadnice lokality: 49°44'27.71"N, 14°39'49.46"E (poloha pomníku, nikoli tábora)
Dobové foto poskytnuto starostou obce, Danielem Štěpánkem, 2011
Foto pomníčku: Petra Fedorovičová (Památník Terezín), 2011
[1] KAVENA, Jiří: Sonderlager pro židovské míšence v Bystřici u Benešova. In: Terezínské listy, 2000, str. 51.
[2] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Svoboda, Praha 1969,
s. 151-152.
[3] ČERMOCH, Martin: Koncentrační tábory v zabraném území se zaměřením na „Sonderlager“ v Bystřici u Benešova. Studentská práce, Gymnázium Benešov 1986, s. 10-11 (via starosta Bystřice Mgr. Daniel Štěpánek, červen 2011).
[4] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Svoboda, Praha 1969, s. 152.