Bělá nad Svitavou

Vězni, kteří zahynuli v pobočce koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci (Brünnlitz) a také ti, kteří nepřežili evakuační transport do tohoto tábora v lednu 1945 z koncentračního tábora Golešov (Golleschau, Goleszow) či zemřeli krátce po jeho příjezdu, byli pohřbeni do hromadných hrobů v Německé Bělé (Deutsch Biela, dnes Bělá nad Svitavou) za hřbitovní zdí ve stráni.[1]

Z příkazu Zemského národního výboru v Praze byly ve dnech 25. – 26. září 1946 odkryty dva hromadné hroby. Byly do nich pochovány většinou osoby židovského původu z různých zemí, a to muži i ženy. Exhumováno a ohledáno bylo celkem 42 těl. Určit totožnost obětí se ovšem nepodařilo.[2] Ostatky vězňů byly následně uloženy do společného hrobu na hřbitově v Bělé nad Svitavou, čemuž předcházel symbolický pohřební obřad. Společný hrob se nachází na travnaté ploše nedaleko rohové brány hřbitova. Na hřbitovní zeď nalevo od této brány byla v roce 1996 umístěna pamětní deska s nápisem: „PAMÁTCE ŽIDOVSKÝM OBĚTEM 2. SVĚTOVÉ VÁLKY“.[3] V těsné blízkosti pamětní desky se nachází pomníček věnovaný památce jedné z vězeňkyň koncentračního tábora Brněnec Chany (Anny) Hofstatter, která zahynula v prosinci 1944. Pro uložení ostatků této ženy po domluvě s místním farářem zakoupil Oskar Schindler pozemek v areálu hřbitova.[4]

Jiří Kleker, 2011, Sylvie Holubová, 2024

GPS souřadnice lokality: 49°38'17.25"N 16°29'18.65"E