Poštorná

V Poštorné u Břeclavi byli internováni maďarští Židé.[1] Dle pamětnice Marie Miškeříkové (narozené v roce 1921), která v době 2. světové války pracovala v cihelně v Poštorné, kde internovaní žili, byla za provozovnou "B" ubytovna nebo tábor pro Maďary a Poláky (zřejmě tedy polské a maďarské Židy).[2] Táborem prošlo 260 osob. Jedna zahynulá vězeňkyně je známa jménem, a to Rosa Kete, pohřbená na místním hřbitově. Jinak počet mrtvých není znám kvůli zákazu provádění zápisu do matriky.[3] Uvedená pamětnice si vzpomíná na 4 až 5 zemřelých na tyfus, kteří byli pohřbeni na hřbitově v Charvátské Nové Vsi bez obřadu. [4] Před osvobozením byla část internovaných odvezena k Vídni, ostatní z tábora uprchli a konce války se dožili u obyvatel Poštorné.[5]

Na místě tábora se žádná pamětní deska ani jiná připomínka jeho existence nenachází.[6]

Pavel Straka, 2011

 

GPS souřadnice lokality:  48°43'55.409"N, 16°50'32.437"E  (umístění zatím nepotvrzeno městským úřadem)

K dispozici nejsou žádné fotografie lokality.


[1] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 157.

[2] Paní Miškeříkovou navštívil Jindřich Tuček z MěÚ v Břeclavi 18. 4. 2011, Zpráva o návštěvě Marie Miškeříkové pracovníkem MěÚ v Břeclavi Jindřichem Tučkem zaslaná Památníku Terezín 19. 4. 2011 e-mailem, fond Projekt za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.

[3] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 157.

[4] Zpráva o návštěvě Marie Miškeříkové pracovníkem MěÚ v Břeclavi Jindřichem Tučkem zaslaná Památníku Terezín 19. 4. 2011 e-mailem,, fond Projekt za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.

[5] BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 157.

[6] Zpráva o návštěvě Marie Miškeříkové pracovníkem MěÚ v Břeclavi Jindřichem Tučkem zaslaná Památníku Terezín 19. 4. 2011 e-mailem,, fond Projekt za pomníčky, Archiv Památníku Terezín a Zpráva Radky Kobrové z MěÚ Břeclav z 29. 4. 2011, fond Projekt za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.