Fryštát

Od dubna 1942 do dubna 1945 [1]se ve Fryštátu nacházel internační tábor pro osoby hlásící se k polské národnosti (Polenlager). Běžně zde mělo být drženo pět set až sedm set vězňů, [2] často se jednalo o celé rodiny. Tábor byl umístěn do prostoru bývalých kasáren, kterým se zřejmě pro tento účel dostalo dvojitého plotu s ostnatým drátem a několika strážních věží. Mužští vězni byli posíláni na práci do karvinských dolů, ženy k místním německým rolníkům, děti a invalidé byli zaměstnáni přímo v táboře.  [3]

V táboře zemřelo nejméně sedmnáct osob, které byly pohřbeny ve společném hrobě na hřbitově v Karviné-Mizerově. [4]

Dnes se na místě bývalého tábora nenachází žádný pomník či pamětní deska, které by připomínaly jeho existenci.

Jan Kaňa, 2019

 

GPS souřadnice lokality: 49°51'19.7"N, 18°32'45“E (přesná poloha zatím není známa)

 


[1] Dle R. Bubeníčkové, L. Kubátové a F. Nedbálka byl tábor funkční od jara 1941 do podzimu 1944. (BUBENÍČKOVÁ, Růžena - KUBÁTOVÁ, Ludmila - MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 185. / NEDBÁLEK, František: Místa utrpení a vzdoru. Český svaz protifašistických bojovníků, Praha 1984, s. 15.)

[2] R. Bubeníčková a L. Kubátová udává číslo dvě stě padesát až tři sta. (BUBENÍČKOVÁ, Růžena- KUBÁTOVÁ, Ludmila- MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 185.)

[3] BORÁK, Mečislav: Tábory pro Poláky ve Slezsku (1939, 1942-1945). In: Museli pracovat pro Říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války. Sborník ze semináře konaného ve Státním ústředním archivu v Praze dne 2. dubna 2004, Praha 2004, s. 8., dostupné z: https://www.mecislavborak.cz/dokumenty/publikace/sborniky/47-Tabory_pro_Polaky_ve_Slezsku.pdf (20.06.2019).

 [4] Tamtéž. s. 9.