Karviná
Od dubna roku 1943 [1] začali z likvidovaných polských ghett v Sosnowci a Będzinu přicházet do nově zřízeného tábora nucených prací pro židy [2] první vězni, kteří byli ubytováni v blízkosti dolu Barbora. V létě téhož roku dosahovala kapacita tábora více než pět set lidí. Z větší části se jednalo o muže, kteří zde byli zaměstnáni stavebními pracemi. Žen bylo v táboře pouze 8 a pracovaly jako kuchyňské pomocnice, pradleny, jedna byla zdravotnicí a jedna stenografkou. Tábor sestával z osmi dřevěných baráků, včetně kuchyně a marodky. Špatné pracovní podmínky, velmi nedostatečná strava spolu s krutostí dozorců a správy tábora vedly k velkému počtu obětí. V polovině srpna téhož roku 1943 byl tábor zrušen a vězni byli posláni do jiných táborů nucených prací. [3]
V Karviné se nacházel taktéž jeden z největších zajateckých táborů z hlediska území dnešní České republiky a tábor nucených prací pro polské civilní obyvatelstvo.
Dlouhou dobu nebyla historie zmíněných táborů veřejně známá; začátek zvýšené pozornosti věnované tématu lze spojit až se jménem Paola Compojera, který byl vězněm zdejšího zajateckého tábora a po šedesáti šesti letech projevil zájem se na místo bývalého tábora opět podívat.
Na znovuobjevení historie karvinského tábora nucených prací pro židy mají zvláštní zásluhu také studenti dějepisného semináře Jazykového gymnázia v Ostravě-Porubě pod vedením Marcela Mahdala, kteří se podíleli na výběru a překladech výpovědí bývalých vězňů. [4]
V roce 2016 byl před budovou Teplárny Karviná postaven památník s nápisem: „Na památku těm, kteří v hrůzách války a v bezbřehém utrpení zajetí stavěli základy nynější teplárny.“ [5]
Jan Kaňa, 2018
GPS souřadnice lokality: 49°49'27.1"N 18°28'41.6"E
[1] Jiné zdroje ovšem například uvádí, že tábor byl založen na konci roku 1942. (WEINMANN, Martin: Das nationalsozialistische Lagersystem. Frankfurt nad Mohanem: Zweitausendeins, 1998, s. 615.)
[2] Pro Židy a osoby za židy označené dle tehdy platných norimberských zákonů.
[3] ADAM, Alfons: Pracovní síly k pronájmu – nasazení polských Židů v Karviné v roce 1943. In: Paměť a dějiny 2/2017, s. 53-56.
[4] http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/objeveni-karvinskeho-tabora-nucenych-praci-pro-zidy/ (29.08.2018).
[5] http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/v-karvine-byl-odhalen-pamatnik-obetem-nacistickych-taboru-nucene-prace/ (29.08.2018).