Brněnec
Na východním okraji Brněnce, v objektu bývalé Löw-Beerovy textilní továrny, byla od října 1944 umístěna jedna z poboček gross-rosenského koncentračního tábora. Tábor je známý zejména kvůli kontroverzní postavě Oskara Schindlera.[1]
Schindler poté, co byl zrušen tábor v Plaszowě, jehož vězně využíval ve svém tamním zbrojním podniku, do Brněnce přesunul výrobu. U jeho továrny byla zřízena zmiňovaná pobočka Gross-Rosenu. 700 mužů[2] bylo do tábora přivezeno z kmenového tábora (Gross-Rosen), v listopadu 1944 sem bylo deportováno asi 300 žen z Osvětimi (v obou případech se původně jednalo o bývalé vězně plaszowského tábora).[3] Koncem ledna 1945 se počet věznů ještě navýšil o muže z evakuovaného pobočného osvětimského tábora Goleszow.[4] V dubnu 1945 bylo v KT Brněnec pravděpodobně 1130 osob.[5] Tábor byl střežen příslušníky SS (muži i ženami).
Poměry v táboře nebyly dobré (krutost dozorců, snižující se příděly stravy apod.), je však doloženo mnoho příkladů pomoci ze strany pracovníků Schindlerovy továrny, občanů okolních obcí apod. 8. května 1945 z Brněnce uprchl Oskar Schindler s doprovodem a o den později byl tábor osvobozen Sověty.[6]
V současnosti je část objektu bývalého tábora ve značně zchátralém stavu[7] a v obci se nenachází žádná pamětní deska či pomník tábor připomínající[8].
Jiří Kleker, 2011
GPS souřadnice lokality:: 49°37'40.073"N, 16°31'12.420"E
Foto: Lubor Lacina, 2011
[1] V současnosti je však postava Schindlera „demytizována“ (viz např.G RUNTOVÁ, Jitka: Oskar Schindler: legenda a fakta. Barrister & Principal, Brno 1997).
[4] BRENNER, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty, 1999, s. 299.
[6] BRENNER, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty, 1999, s. 300.