Lípa

V době druhé světové války byl na území obce Lípa vybudován internační tábor určený čistě pro židovské obyvatelstvo.

Přestože tábor nesl důsledné označení školní či přeškolovací statek, nejednalo se o vzdělávací instituci, ale o pracovní nasazení. První transport, který do Lípy dorazil 15. července 1940 a čítal 26 osob (z českých zemí, Německa a Maďarska), měl za úkol připravit školní velkostatek, jenž byl v červnu 1940 zarizován Ing. Juliu Krausovi, k táborovým účelům. Mužům z tohoto transportu bylo nařízeno postavit tři baráky pro další vězně s odhadovanou kapacitou 400 mužů, dále pak zajistit jídelnu, kuchyň, dílny, kancelář, lékařskou ordinaci atd.[1] Většina mužů z tohoto prvního transportu byla v listopadu 1940 propuštěna domů, aby pak byla opět zanedlouho povolána k deportaci do Terezína nebo jinam.

Průměrný početní stav v táboře činil 320 mužů, kteří většinou vykonávali zemědělské práce, budovali kanalizaci, pracovali v lihovaru, ve škrobárně či dělali stavební úpravy. Na chod tábora, obehnaného ostnatým drátem a vodorovnými tyčemi do výše jednoho metru, dohlíželi pouze jeden či dva dozorci SS.[2]

V roce 1943 byli všichni vězni transportováni dále na východ. 4. září 1943 přijel do Lípy první transport Židů ze smíšených manželství. Ti v Lípě pobývali až do února 1945, kdy byli odesláni do Terezína. Po tomto datu tu zůstalo už jen deset vězňů. Tábor zanikl 6. května 1945. [3] Během jeho existence jím prošlo celkem na 1353 osob.

Původní budovy, v nichž byli vězni ubytováni, dnes již neexistují a místo se dnes nachází v areálu Zemědělské akciové společnosti Lípa.[4]

8. prosince 1985 proběhlo za účasti asi čtyřiceti bývalých vězňů slavnostní odhalení pamětní desky na budově JZD Lípa s připomínkou existence tábora a nápisem „ ZDE BYL V LETECH 1941 AŽ 1945 ŽIDOVSKÝ PRACOVNÍ TÁBOR NA PAMĚŤ TĚCH, KTEŘÍ ZDE TRPĚLI A NEPŘEŽILI“.[5]

Jana Havlínová, 2011


GPS souřadnice lokality:  49°33'20.329"N 15°32'55.331"E

 

01
Foto: Obecní úřad Lípa, 2011

[1] JINDROVÁ, Alena. Přeškolovací tábor Lípa: součást nacistického plánu na vyvraždění Židů. Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Havlíčkův Brod 2009, s. 45-46.

[2] Tamtéž, s. 85.

[3] Tamtéž, s. 93.

[4] Dotazník vyplněný starostou Lípy Ing. Jiřím Kuncem 28. 3. 2011, fond Projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.

[5] JINDROVÁ, Alena. Přeškolovací tábor Lípa: součást nacistického plánu na vyvraždění Židů. Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Havlíčkův Brod 2009, s. 199-120. Srov. též fotografie 1 pamětní desky zaslaná starostou Lípy Ing. Jiřím Kuncem v příloze jeho dopisu Památníku Terezín z 1. 4. 2011, fond Projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín. Viz též http://www.valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=143655 (15. 12. 2011).