Libeč (uváděno též jako Nové Voletiny, případně Voletiny)
Na pomezí obcí Nové Voletiny a Libeč byl již v lednu 1941 postaven první dřevěný barák pro židovské vězenkyně.[1] Umístění tábora na pomezí dvou obcí dělá dnes problém v jeho přesné lokalizaci, někdy bývá zařazován do (Nových) Voletin,[2] častěji do Libče.[3] Již existující tábor, jehož vězeňkyně pracovaly pro textilní firmu K. H. Barthel a spol., která arizovala zdejší podnik Oberländer, byl rozšířen na přelomu let 1941 a 1942.
Tábor nucených prací, který spadal do sítě tzv. „Organizace Schmelt“ [4] byl pak transformován v pobočku KT Gross-Rosen po 22. březnu 1944.[5] Počet uvězněných se pohyboval mezi 360 a 380 (z 90 % Polek, z 10% Maďarek,[6] byla tu ovšem vězněna i jedna Češka a jedna Rakušanka[7]), z hlediska věkového složení šlo převážně o dívky a mladší ženy (mezi 15 a 29 lety).[8] Zemřely zde dvě vězenkyně.[9] Ubytovány byly ve dvou dřevěných barácích s dvoupatrovými dřevěnými kavalci, kde byla kromě ubytoven pro vězně také kuchyně, marodka, umývárna a dílny.
Vězenkyně pracovaly ve firmách Vereinigte Textilwerke K. H. Bartel & Co., Alois Haase, J. A. Kluge a Ettrich,v přádelně bavlny i při výrobě stanů. Vedoucí tábora (Charlotte Roseová) bylo podřízeno 10 dozorkyň a k ostraze tábora patřili také 3 příslušníci SS. Sovětská vojska osvobodila tábor 9. května 1945.[10]
Ze dvou přízemních baráků zůstaly zachovány pouze základy, místo je dnes bez označení.[11] Kromě toho se dochoval stavební plán s projektem na rozšíření tábora i s kanalizací s razítkem firmy Barthel.[12]
Pavel Straka a Jiří Kleker, 2011
GPS souřadnice lokality: 50°35'33.667"N, 15°56'38.970"E
Foto 1-3: Lubor Lacina , 2011
Foto 4-12: Petra Fedorovičová (Památník Terezín), 2011
[1] KRYL, Miroslav a Chládková, Ludmila: Pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen ve lnářských závodech Trutnovska za nacistické okupace. VHJ Lnářský průmysl, Trutnov 1981, s. 30. BUBENÍČKOVÁ, Růžena, KUBÁTOVÁ, Ludmila, MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 154.
[2] Tamtéž.
[3] BRENNER, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty 1999, s. 300 a hlavně KRYL, Miroslav a Chládková, Ludmila: Pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen ve lnářských závodech Trutnovska za nacistické okupace. VHJ Lnářský průmysl, Trutnov 1981, s. 30, kde je proveden rozbor lokalizace.
[4] BRENNER, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. Terezínské studie a dokumenty 1999, s. 300.
[5] KRYL, Miroslav a Chládková, Ludmila: Pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen ve lnářských závodech Trutnovska za nacistické okupace. VHJ Lnářský průmysl, Trutnov 1981, s. 30.
[6] BRENNER, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty 1999, s. 300.
[7] KRYL, Miroslav a Chládková, Ludmila: Pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen ve lnářských závodech Trutnovska za nacistické okupace. VHJ Lnářský průmysl, Trutnov 1981, s. 50.
[8] BRENNER, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty 1999, s. 300.
[9] KRYL, Miroslav a Chládková, Ludmila: Pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen ve lnářských závodech Trutnovska za nacistické okupace. VHJ Lnářský průmysl, Trutnov 1981, s. 52.
[10] BRENNER, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty 1999, s. 300.
[11] Informační email zaslaný pracovníkem MěÚ Trutnov, Vlastimilem Grofem, z 22.2. 2011, fond Projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.