22. dubna 1945 přijel ze Žatce [1] do stanice Žihle železniční transport čítající 4 000 osob [2] a zůstal zde až do 1. května 1945, kdy se rozhodovalo, zda pojede do Dachau, nebo Flossenbürgu. Není úplně zřejmé, zda se nakonec vrátil směrem na Žatec a pokračoval do Terezína, nebo byl částečně rozpuštěn. [3] Zemřelo zde 273 osob, jež byly následně pohřbeny.[4] Avšak začátkem července 1945 došlo k exhumaci jejich ostatků, které byla přítomna devítičlenná komise sovětských vojenských lékařů sanitní služby z Karlových Varů pod vedením I. J. Ludmirského.[5] Poté byly opět uloženy do země.

Oběti zahynulé v Žihli připomíná památník s tímto textem psaným majuskulou: „Při evakuaci koncentračního tábora Osendorf u Halle a káznice Brieg v Polsku bylo transportováno 1 880 vězňů těchto nacistických mučíren přes území bývalého protektorátu. Transporty smrti přibyly do Žihle 17. dubna 1945. Přes obětavou pomoc obyvatelstva širokého okolí podlehlo útrapám 273 k smrti vyhladovělých, zesláblých a nemocných vězňů. Národnosti ruské, české, slovenské, polské, jugoslávské, maďarské, francouzské, italské a belgické. Oběti hrdinného boje proti německému fašismu byly uloženy k poslednímu odpočinku na tomto místě. Nezapomeneme!“

Mimo to je na hřbitově v Kralovicích uloženo dalších 13 obětí, které jsou označeny pomníkem s jejich jmény.[6] V Pastuchovicích, které leží 3 km severně od Žihle, je též pohřbeno 12 osob z transportu, který vyjel 16. dubna 1945 z Johanngeorgenstadtu a 30. dubna 1945 se od Blatna blížil k Žihli, kam nakonec nedorazil. [7]

Pavel Straka, 2011