Žihle
22. dubna 1945 přijel ze Žatce [1] do stanice Žihle železniční transport čítající 4 000 osob [2] a zůstal zde až do 1. května 1945, kdy se rozhodovalo, zda pojede do Dachau, nebo Flossenbürgu. Není úplně zřejmé, zda se nakonec vrátil směrem na Žatec a pokračoval do Terezína, nebo byl částečně rozpuštěn. [3] Zemřelo zde 273 osob, jež byly následně pohřbeny.[4] Avšak začátkem července 1945 došlo k exhumaci jejich ostatků, které byla přítomna devítičlenná komise sovětských vojenských lékařů sanitní služby z Karlových Varů pod vedením I. J. Ludmirského.[5] Poté byly opět uloženy do země.
Oběti zahynulé v Žihli připomíná památník s tímto textem psaným majuskulou: „Při evakuaci koncentračního tábora Osendorf u Halle a káznice Brieg v Polsku bylo transportováno 1 880 vězňů těchto nacistických mučíren přes území bývalého protektorátu. Transporty smrti přibyly do Žihle 17. dubna 1945. Přes obětavou pomoc obyvatelstva širokého okolí podlehlo útrapám 273 k smrti vyhladovělých, zesláblých a nemocných vězňů. Národnosti ruské, české, slovenské, polské, jugoslávské, maďarské, francouzské, italské a belgické. Oběti hrdinného boje proti německému fašismu byly uloženy k poslednímu odpočinku na tomto místě. Nezapomeneme!“
Mimo to je na hřbitově v Kralovicích uloženo dalších 13 obětí, které jsou označeny pomníkem s jejich jmény.[6] V Pastuchovicích, které leží 3 km severně od Žihle, je též pohřbeno 12 osob z transportu, který vyjel 16. dubna 1945 z Johanngeorgenstadtu a 30. dubna 1945 se od Blatna blížil k Žihli, kam nakonec nedorazil. [7]
Pavel Straka, 2011
GPS souřadnice lokality: 50°02'36,81"N 13°22'03,40"E
Foto: OÚ Žihle, 2020
Foto: OÚ Žihle, 2011
[1] Některé zdroje uvádějí výchozí místo transportu Buchenwald (MALÁ, Irena - KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 44), jiné hovoří o tom, že vězni přijeli ze dvou různých míst: Ossendorfu u Halle a z tábora Brig v Polsku (Fotografie z OÚ Žihle zaslaná Památníku Terezín ze dne 18. 3. 2011, fond Projekt Za Pomníčky, Archiv Památníku Terezín. Dále též LAŠTOVKA, Vladimír a kol.: Hrdinové protifašistického odboje. Západočeské nakladatelství, Plzeň 1986, s. 191). Někde je též uváděn i tábor Leunawerke u Halle (LAŠTOVKA: c. d., s. 191).
[2] MALÁ, Irena - KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 44. Na pomníku v Žihli je uvedeno 1 880 transportovaných (Fotografie z OÚ Žihle zaslaná Památníku Terezín ze dne 18. 3. 2011, fond Projekt Za Pomníčky, Archiv Památníku Terezín).
[3] MALÁ, Irena - KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 44 uvádí důkazy pro obě možnosti. LAŠTOVKA, Vladimír a kol.: Hrdinové protifašistického odboje. Západočeské nakladatelství, Plzeň 1986, s. 192 hovoří o odjezdu směrem do Kaštic z 30. 4. na 1. 5. 1945. MALÁ, Irena - KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 194 mluví o osvobození již 27. 4. 1945.
[4] MALÁ, Irena - KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 44 - 45.
[5] MALÁ, Irena - KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 264.
[6] LAŠTOVKA, Vladimír a kol.: Hrdinové protifašistického odboje. Západočeské nakladatelství, Plzeň 1986, s. 138, 192 a 211.
[7] LAŠTOVKA, Vladimír a kol.: Hrdinové protifašistického odboje. Západočeské nakladatelství, Plzeň 1986, s. 193 a 211. Taktéž MALÁ, Irena - KUBÁTOVÁ, Ludmila: Pochody smrti. Nakladatelství politické literatury, Praha 1965, s. 61.