Brno - Žabovřesky (Pod Kaštany)

V roce 1940 byly na místě zvaném Pod kaštany [1] přeměněny bývalé vozatajské kasárny na internační tábor. Ten byl tvořen pěti zděnými baráky a dvěma menšími budovami, kde byly sklad, koupelna a dílna. Tři ze zděných baráků byly určeny pro ubytování vězňů, v jednom byla ošetřovna a jeden barák sloužil jako kancelářská budova gestapa. Počet vězňů zřejmě často převyšoval ubytovací kapacity, a tak se stávalo, že například na podzim roku 1941 bylo v baráku pro devadesát lidí až o sto třicet šest osob více. 

V táboře docházelo k častému týrání vězňů, zvláště pak těch, kteří byli norimberskými zákony označeni za židy. Pro jednu část vězňů byl zdejší tábor pomyslnou přestupní stanicí před transporty do vyhlazovacích táborů, [2] popřípadě před odchodem na popraviště do Kounicových kolejí, pro druhou pak “vězením po vězení“, tedy místem, kam gestapo posílalo po odpykání trestu ty vězně, které nechtělo propustit. Vězněni zde byli také tzv. “e-akcionáři“, tedy příbuzní uprchlíků do zahraničí. [3]

V roce 1944 se areál tábora proměnil ve skladiště střeliva a pohonných hmot pro německou armádu. Tábor Pod kaštany byl znovu vystavěn, a sice na místě třešňového sadu v prostoru bývalého třešňového sadu u Kounicových kolejí.  

Dnes se na místě původního tábora nachází sídliště. [3] Existence tábora není zřejmě v jeho místě v oblasti, kde existoval, (Veveří 112) nijak připomenuta. Pokračovací tábor zbudovaný v blízkosti Kounicových kolejí je označen památníkem, a to od roku 1986. [5]

Jan Kaňa, 2019

 

GPS souřadnice lokality: 49°12'38.2"N 16°35'18.2"E (poloha tábora)

 


[1] https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=4233 (04.02.2019).

[2] PERNICA, Jaroslav: Brněnsko za okupace a v osvobozeneckých bojích. In: Památná místa bojů proti fašismu. Naše vojsko, Praha 1961, s. 306-307.

[3] BUBENÍČKOVÁ, Růžena - KUBÁTOVÁ, Ludmila - MALÁ, Irena: Tábory utrpení a smrti. Nakladatelství Svoboda, Praha 1969, s. 177-178.

 [4] PERNICA, Jaroslav: Brněnsko za okupace a v osvobozeneckých bojích. In: Památná místa bojů proti fašismu. Naše vojsko, Praha 1961, s. 307-308.

 [5] https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_objektu&load=296 (04.02.2019).