Kraslice
Dne 7. srpna 1944 přijelo do Kraslic 150 žen z KT Ravensbrück, aby zde pracovaly v závodech na výrobu leteckých přístrojů Luftfahrtgerätewerke, dceřiné společnosti firmy Siemens, přeložené do Kraslic z Hackenfelde u Berlína. Jednalo se o specializovanou zbrojní výrobu přemístěnou na území Sudet mj. kvůli ochraně před leteckými útoky.[1] Závody se nacházely v továrních budovách firem Hupfer a syn, Julius Keilwerth, Steubing & Co., Hans Rölz a v závodech na zpracování lehkých kovů Leichtmetallwerke EMO. Vězeňkyně byly ubytovány v patře nad tovární halou obehnanou ostnatým drátem. Tovární haly ani ložnice nebyly dostatečně větrány, ženy měly navíc zakázáno tyto prostory opouštět. V důsledku vysílení a únavy docházelo při práci často k úrazům.[2] Pobočný tábor v Kraslicích podléhal původně správě KT Ravensbrück, od 1. září 1944 byl však zařazen pod KT Flossenbürg. Ve funkci velitele tábora se v průběhu jeho existence vystřídali dva důstojníci SS, jimž bylo podřízeno deset strážných SS a až 19 dozorkyň. Část strážního personálu s vězeňkyněmi zacházela brutálně, dle výpovědí pamětníků však nedocházelo ke krutostem se smrtelnými následky.[3] Kraslickým táborem prošlo 1083 žen a 50 mužů mnoha národností.[4] 15. dubna 1945 byla část vězňů vyslána pěšky směrem na Karlovy Vary a Františkovy Lázně. Zbylí vězni pracovali na vyklízení tábora, načež 20. dubna 1945 nastoupili pěší pochod směrem na Šumavu. Koncem dubna pak byli přeživší osvobozeni americkou armádou.
V objektu bývalého tábora se dnes nachází textilní firma.[5] Na zdi budovy je umístěna pamětní deska s nápisem: „V této budově byl ve 2. světové válce umístěn Arbeitslager Graslitz, pobočka KZ Flossenbürg“.[6]
Jana Šmolová, 2011
GPS souřadnice lokality: 50°18'56.678"N, 12°31'11.697"E
Foto: MěÚ Kraslice (zasláno 2011)
[2] BRENNER, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty 1999. Academia, Praha 1999, s. 291-292.
[3] SCHMOLLING, Rolf: Graslitz (Kraslice). In: Flossenbürg. Das Konzentrationslager Flossenbürg und seine Nebenlager. Verlag C.H. Beck oHG, München 2007, s. 117-120.
[4] BRENNER, Hans: Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty 1999. Academia, Praha 1999, s. 291-292.