Panenské Břežany

 

Panenské Břežany se do naší historie zapsaly zvláště jako místo pobytu rodiny zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Méně jsou však známé jako bývalá pobočka KT Flossenbürg. Rozsáhlý statek, patřící před okupací českých zemí Ferdinandovi Bloch-Bauerovi, záhy po vzniku Protektorátu podlehl nucené arizaci a byl dán k dispozici vyššímu vedoucímu SS v Protektorátě. [1] Půl roku po svém nástupu do funkce zastupujícího říšského protektora přesídlil Heydrich i se svou rodinou do zdejšího zámku. Krátce po jeho smrti obdržela jeho manželka - vdova Lina zámek a okolí k soukromému užívání.

 

V červenci 1942 bylo na panství Panenské Břežany nasazeno 30 mužů židovského pracovního komanda z terezínského ghetta, které mělo na starosti práci na zahradě a na statku. Vězni byli umístěni ve stáji usedlosti a hlídáni strážnými SS. [2] V září 1943 mělo být toto židovské pracovní komando deportováno v souvislosti s transporty z terezínského ghetta, ale vzhledem ke stále probíhajícím pracím na zahradě a podzimní sklizni byla deportace o pár týdnů posunuta a vězni zde nakonec pokračovali v práci až do začátku roku 1944.14. února 1944 byla do Panenských Břežan z KT Sachsenhausen odvezena skupina 15 Svědků Jehovových, kteří měli tyto vězně nahradit. Od následujícího dne, přestože jiný zdroj uvádí již 11. února, [3] se tak začala psát historie Panenských Břežan coby pobočky KT Flossenbürg. Tito vězni byli postupně nasazováni jak na práci na zahradě, tak do přilehlých lesů. Všech 15 vězňů válku bylo 8. května bylo osvobozeno Rudou armádou a válku přežilo. Po válce bylo kvůli smrti jednoho ze židovských vězňů z terezínského ghetta, který zahynul v lese pod padajícím stromem, vedeno soudní řízení proti Lině Heydrichové.

V roce 1946 byl v tzv. dolním zámku zřízen Výzkumný ústav kovů, který v prostorách budovy a v tehdy nově vybudovaném technickém areálu působil až do konce 80. let 20. století. [4] Od roku 2019 je zámek i okolní areál ve vlastnictví firmy Area Břežany. [5]

V Panenských Břežanech se nachází ještě tzv. horní zámek, který byl v období Protektorátu Čechy a Morava sídlem státního tajemníka Úřadu říšského protektora Karla Hermanna Franka. Tento zámek je od roku 2012 majetkem Středočeského kraje a dnes zde sídlí Památník národního útlaku a odboje. Památník je znám například svou expozicí „Zločin a trest“, připomínající nacistickou okupační politiku, formování domácího i zahraničního odboje a poválečné potrestání válečných zločinců. [6]

V roce 2020 byla v areálu Památníku národního útlaku a odboje odhalena pamětní deska, která připomíná pracovní pobyt vězňů z KT na dolním zámku. [7]

 

Jana Havlínová, 2011, Jan Kaňa, 2021

 

GPS souřadnice lokality: 50°12'53.949"N 14°26'26.333"E

Pametni deska     Informacni tabule PB     Dolni zamek brana     Dolni zamek    

Dolni zamek interier     Horni zamek brana     Horni zamek                                                       

Foto: Jan Kaňa (Památník Terezín), 2021

 

panenske brezany lacina 01     panenske brezany lacina 02      panenske brezany lacina 03    

pb zamek 02     pb zamek 03      pb zamek 04

Foto: Lubor Lacina, 2011


[1] SKRIEBELEIT, Jörg: Jungfern-Breschan (Panenské Břežany). In: Flossenbürg. Das Konzentrationslager Flossenbürg und seine Ausenlager, Verlag C.H. Beck oHG, München 2007, s. 158-159.

[2] Tamtéž.

[3] SKRIEBELEIT, Jörg: Jungfern-Breschan (Panenské Břežany). In: Flossenbürg. Das Konzentrationslager Flossenbürg und seine Ausenlager, Verlag C.H. Beck oHG, München 2007, s. 158-159. Jiný zdroj, BRENNER, Hans. Ženy v pobočných táborech Flossenbürgu a Gross-Rosenu na českém a moravském území. In: Terezínské studie a dokumenty 1999, ed. KÁRNÝ, Miroslav, LORENCOVÁ, Eva, Institut Terezínské Iniciativy, Praha 1999, s. 291 uvádí datum existence tamní pobočky KT Flossenbürgu od 11. 2. 1944 do 9. 5. 1945.

[4] Mail zaslaný starostou obce Panenské Břežany Mgr. Martinem Hakaufem Památníku Terezín z 13. 11. 2020, fond Projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.

[5] https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/1098-dolni-zamek-panenske-brezany (14.05.2021).

[6] https://www.do-muzea.cz/pamatnik-narodniho-utlaku-a-odboje-panenske-brezany/ (14.05.2021).

[7] Mail zaslaný starostou obce Panenské Břežany Mgr. Martinem Hakaufem Památníku Terezín z 13. 11. 2020, fond Projekt Za pomníčky, Archiv Památníku Terezín.